Zjednodušená metoda pro rutinní monitoring výsledků terapie proti drogové závislosti

16. září 2013

Richard D. Lennox
Chestnut Health System
2404 Western Park Lane, Hilsborough, NC 27278, USA

Marie A. Sternquist
Nezávislý výzkumný konzultant
14650 Wildien Drive, Anchorage, AK 99516, USA

Alfonso Paredes
Emeritní profesor psychiatrie
University of California v Los Angeles

Studie recenzovaná a vydaná Libertas Academica

SHRNUTÍ

Rutinní shromažďování výsledků protidrogové terapie s cílem zlepšovat kvalitu péče, zvyšovat spokojenost pacientů a přidělovat prostředky na terapii je v současné době omezováno dvěma klíčovými obtížemi: (1) problémy s nalézáním klientů poté, co s terapií skončí; a (2) nákladností získávání smysluplných a spolehlivých údajů o stavu po terapii. Tato studie zkoumala přesné metody hospodárného systému rutinního monitoringu výsledků (Routine Outcome Monitoring – ROM) prováděného zaměstnanci, který využívá telefonický průzkum o osmnácti klíčových položkách. Tento systém, využívaný rezidenčním programem drogové rehabilitace založeném na behaviorálních a sociálních dovednostech organizace Narconon v Oklahomě, byl zhodnocen jako psychometricky adekvátní pro hromadný reporting, který poskytuje klinicky užitečné a využitelné informace.

Studie analyzuje proceduru, kterou vyvinula a používá organizace Narconon v Oklahomě („Narconon“) s cílem monitorovat dlouhodobé výsledky u absolventů svého rehabilitačního programu pro závislosti na drogách a alkoholu. Studie popisuje přesné metody hospodárného systému rutinního monitoringu výsledků (ROM) prováděného zaměstnanci, který využívá telefonický průzkum o osmnácti klíčových položkách, jak jej používá program Narconon, a popisuje výstupy procesu monitoringu výstupů.

Cíle rutinního monitoringu výsledků jsou jednoznačné: zajistit duplikovatelnou efektivitu, jednotnost a hospodárnost terapie; zlepšovat celkovou kvalitu terapie; a zajistit zodpovědnost poskytovatelů zdravotní péče vůči zdrojům financování, a to prostřednictvím monitoringu výsledků programu a udržováním kvality terapie.

Systematické sledování klientů poté, co dokončili kompletní cyklus intervence, v době, kdy fungují pod minimálním dohledem v rámci své rodiny, práce a komunity, je jednou z nejpřesvědčivějších metod prokázání efektivity behaviorálních zdravotních programů v reálném světě. Navzdory proklamovaným cílům shromáždit smysluplné údaje o stavu po propuštění je většina snah o monitoring činnosti stále ve stádiu rozvoje. Mezi obtíže, jimž čelí shromažďování údajů, patří: (1) problémy najít klienty poté, co opustili prostředí terapie; (2) využívání personálu dodávajícího terapii ke shromažďování údajů, ačkoli jejich hlavním posláním je poskytovat terapeutické služby pro boj s chemickou závislostí; a (3) spoléhání se na osobní interview a další časově náročné postupy, které jsou nákladné, vyžadují rozsáhlá školení personálu a mohou kvůli komplexnosti dosledovávání vést k posunu či ztrátě dat.

Narconon vyvinul zefektivněný proces rutinního monitoringu výsledků prováděný po telefonu, který probíhá v kontextu zařízení poskytujícího stálou péči. Systém využívá krátký průzkum výsledků, který je dostatečně jednoduchý, aby se dal začlenit do rutinní práce zaměstnanců a do rámce menšího zařízení, a má tu výhodu, že jej mohou provádět i jedinci neproškolení v metodách provádění průzkumů. Díky této proceduře může program získat rychlou zpětnou vazbu, a tak lokalizovat a dále pracovat s klienty, kteří po opuštění programu narazili na potíže, a současně získat údaje užitečné pro monitoring celkové efektivity rehabilitačního programu. Jeho manažeři tak mohou provést případné úpravy, které jsou potřeba pro zvýšení efektivity programu.

Účelem této studie bylo zhodnotit efektivitu systému rutinního monitoringu výsledků po dokončení terapie jako nástroje měření a zlepšování výsledků služeb drogové rehabilitace. S tímto cílem vyvinuly Narconon International a Psychometric Technologies Incorporated vědecky podloženou metodologii získávání využitelných údajů z monitoringu a zavedly ji v návaznosti na systémy vstupní registrace, case managementu a dosledovávání klientů, které již v rámci Narcononu fungovaly. Původně vznikl dotazník o deseti položkách, později se ale na základě doporučení personálu následné péče a case managementu v průběhu studie rozšířil. Nakonec byl finalizován průzkum tvořený šesti položkami zaměřenými na subjektivní hodnocení užívání drog a alkoholu v uplynulých 30 dnech, dvěma položkami zaměřenými na obecné užívání drog od opuštění programu, pěti položkami zaměřenými na aspekty kvality života v uplynulých 30 dnech a několika dalšími otázkami, které jsou užitečné pro zhodnocení úspěšnosti opětovného začleňování jedince do společnosti.

Pro účely vývoje a hodnocení tohoto nástroje a ROM metodologie byl tento projekt omezen na osoby, které ukončily celý program Narcononu („absolventy“). Personál Narcononu sestavil seznam osob, které program dokončily v letech 2004 až 2007.

ROM průzkumy pak telefonicky provedli specialisté následné péče. Původně se navíc k telefonickým průzkumům prováděly také ankety s blízkými příbuznými absolventů, aby bylo možno zhodnotit spolehlivost údajů získaných od absolventů. Když bylo zjištěno, že mezi údaji získanými od absolventů a údaji získanými od jejich nejbližších příbuzných panuje vysoká statistická korelace, byli v případech, kdy se třikrát nepodařilo kontaktovat samotné absolventy, dotazováni jejich příbuzní. Shromážděné údaje pak byly v souladu s federálními i místními pravidly pro zachování soukromí zbaveny možnosti osobní identifikace a předány k analýze do Psychometric Technologies Incorporated.

Byly shromážděny údaje od 323 ze 419 jedinců, kteří se navrátili do svých komunit, čímž zbývá 22,9 % chybějících údajů. První získávání vzorků dosáhlo nedostatečné míry dosledování. Na základě prozkoumání úspěšných akcí jiných výzkumníků v této oblasti1 byla zavedena následující zlepšení: (1) Personál byl proškolen v používání jednoduchého vstupního formuláře, díky němuž u každého klienta shromáždili několik telefonických a e-mailových kontaktů a několik telefonických kontaktů a adres blízkých osob; (2) Veškeré kontaktní údaje byly při odchodu klienta ověřeny a aktualizovány a (3) Byl zaveden písemný kontrolní seznam pro lepší organizaci každého kroku procesu dosledovávání. V důsledku těchto zlepšení se úspěšnost kontaktování osob po ukončení terapie zlepšila o více než 80 %.

Údaje od absolventů a příbuzných (kolaterálních zdrojů) byly podrobeny statistické analýze a vyhodnoceny jako vysoce konzistentní. Takto byla prokázána platnost poskytování údajů samotnými respondenty používaného v ROM. Z celkového souboru dat pocházelo 72,1 % použitých údajů od samotných absolventů.

Data byla analyzována s cílem určit míru, do jaké se u absolventů programu Narconon vracejí problémy s drogami. Když byli absolventi (nebo kolaterální kontakty) dotazováni na užívání drog během 30 dnů předcházejících průzkumu, byly získány následující výsledky: